Novinky

Aspirin jako prevence komplikací v kardiochirurgii

Podávání aspirinu bezprostředně před kardiochirurgickým výkonem snižuje podle zjištění Americké anesteziologické společnosti výskyt kardiocerebrálních ischemických příhod. Již dříve bylo zjištěno, že aspirin může zlepšit pooperační průběh u pacientů, kteří podstoupili koronární bypass (CABG). S cílem posoudit účinek aspirinu na vznik kardiocerebrálních komplikací provedli američtí vědci retrospektivní studii.

Z celkového počtu 1879 pacientů, kteří na daném pracovišti podstoupili kardiochirurgický výkon v období od srpna 2003 do prosince 2009 byli vyloučeni pacienti s anamnézou předoperačního užívání antikoagulancií, neznámým užíváním aspirinu a ti, kteří podstoupili urgentní výkon. Ostatních 1148 pacientů bylo následně rozděleno do dvou skupin. Jedna skupina užívala 5 dnů před výkonem aspirin (n = 860), zatímco ta druhá nikoliv (n = 288). K sledovaným parametrům patřila prodělaná dokončená či tranzitorní mozková příhoda, komatózní stav, perioperační léze myokardu, srdeční blokáda a zástava a třicetidenní mortalita. Jedinci užívající aspirin trpěli s větší pravděpodobností hypertenzí (84,5 % vs 69,3 %; p < 0,001), diabetem (35,2 % vs 23,6 %; p < 0,001), nemocí periferních arterií (11,1 % vs 4,2 %; p < 0,001), v anamnéze měli infarkt myokardu (25,9 % vs 14,6 %; p < 0,001), anginu pectoris (29,1 % vs 17,4 %; p < 0,001) a měli v rodině zmínku o nemoci koronárních arterií (58,9 % vs 43,2 %; p < 0,001). Tito pacienti byli spíše starší (65,4 ± 12,0 roku vs 59,1 ± 15,3 roku; p < 0,001) a byli to častěji muži (70,3 % vs 58,9 %; p < 0,001).

Pacienti užívající aspirin rovněž častěji užívali betablokátory a inhibitory systému renin-angiotenzin. Častěji také trpěli postižením hlavní větve levé koronární arterie či mnohočetným postižením koronárních arterií, avšak doba svorky i doba perfuze byla u těchto pacientů kratší. Multivariantní logistickou regresí bylo prokázáno, že předoperační užívání aspirinu snížilo výskyt pooperačních kardiocerebrálních ischemických příhod (8,6 % vs 12,9 %; p = 0,037). Mezi oběma skupinami však nebyl nalezen signifikantní rozdíl v třicetidenní mortalitě (4,2 % vs 5,8 %; p = 0,264).

V současné době se pacientům obvykle doporučuje přerušit užívání aspirinu týden před plánovaným výkonem, a to z obavy případného pooperačního krvácení. Autoři však plánují provést v dalším kroku randomizovanou multicentrickou studii na větším souboru pacientů, která by v případě pozitivního výsledku mohla vést ke změnám stávajících doporučení v běžné klinické praxi.

(frc)

Zdroj: Prezentováno na American Society of Anesthesiologists (ASA) 2010 Annual Meeting, San Diego, California, USA, dne 19. října 2010.