Novinky
Kostní hojení po mediánní sternotomii, srovnání hemostatických postupů
Do experimentu bylo zařazeno 42 vepřů, kteří byli rozděleni do tří skupin. U první skupiny byl k hemostáze použit klasický kostní vosk, u druhé skupiny byl použit nový polymerní přípravek (Ostene) a u třetí skupiny byla sutura sterna provedena bez použití jakéhokoliv hemostatického přípravku.
Sternotomie byla provedena oscilační pilou, rána byla exponována 90 minut, poté byla provedena sutura deseti drátěnými stehy a zvířata sledována po dobu 6 týdnů. Po utracení bylo provedeno vyšetření vzorků sterna, rtg, kvantitativní CT a zvyklé vyšetřovací histologické postupy a zhodnocena kostní denzita v mg na cm3.
Rtg zhodnocení: a) kost zhojena zcela, b) částečně, nalezena dehiscence do 5 mm, c) nezhojena, dehiscence více než 5 mm. Infekce rány byla 2%. Tato zvířata nebyla do hodnocení zahrnuta. Prosakující krev ze spongiózy sterna je tradičně stavěna kostním voskem, který je směsí včelího vosku (cera alba) a parafínu. Tento vosk má vedlejší účinky: zvyšuje možnost infekce rány, brzdí činnost osteoblastů, které defekt vyplňují, a po aplikaci není resorbován. Naproti tomu nový přípravek je ve vodě rozpustný polymer, který se kostnímu vosku podobá, je resorbovatelný, vylučuje se ledvinami. Je do kosti aplikován podobně jako vosk. Stejně jako vosk nepůsobí zvýšení hemokoagulace, vytváří jen mechanickou bariéru.
Histologie a kvantitativní CT odhalily, že zvířata ošetřená kostním voskem měla signifikantně nižší kostní denzitu a vyšší počet inflamací než zvířata ošetřená alternativním přípravkem. Nebyl nalezen rozdíl v hojení zvířat tímto polymerním přípravkem a kontrolní skupinou.
Efektivní stavění kostního krvácení má prvotní důležitost. Vedlejší účinky klasického kostního vosku musí vést k přehodnocení jeho užívání k alternativním novým přípravkům.
(nami)
Zdroj: J Cardiothorac Surg. 2010 Nov 24; 5: 117.
