Novinky
Pulzatilní versus nepulzatilní mimotělní oběh a riziko cévní mozkové příhody
V kardiochirurgii stále nepanuje jednotný názor na použití pulzatilního nebo nepulzatilního mimotělního oběhu. Jedním z nejvýznamnějších vedlejších účinků při použití kardiopulmonálního by-passu je vznik ischemické cévní mozkové příhody, která je ve většině případů způsobena uvolněným aterosklerotickým plátem ze stěny aorty. K uvolnění plátu přispívá patologicky zvýšená hodnota střižného napětí na stěně tepny.
Němečtí autoři použili výpočetní proudovou dynamiku a zhodnotili průtok krve aortou a změnu střižného napětí při retrográdní nebo anterográdní perfuzi s použitím pulzatilního a nepulzatilního mimotělního oběhu. Nepulzatilní perfuze vedla obecně ke snížení rychlosti proudu krve v aortě a jen k mírnému zvýšení střižných sil v porovnání s fyziologickými hodnotami (48 Pa versus 20 Pa při anterográdním průtoku a 127 Pa versus 30 Pa při retrográdním průtoku. Pulzatilní perfuze ovšem v aortě výrazně zvýšila výskyt turbulencí, maximální rychlost krevního proudu a maximální střižné napětí (1 020 Pa versus 20 Pa u anterográdní perfuze a 1 178 Pa versus 30 Pa u retrográdní perfuze). Při těchto hodnotách je již významné riziko embolie z uvolněných mas aterosklerotického plátu na stěně aorty.
Přestože je tyto výsledky ještě třeba ověřit v dalších studiích, budou jistě platným argumentem v diskusích o použití pulzatilní nebo nepulzatilní mimotělní cirkulace při operacích srdce.
(zza)
Zdroj: Assmann A., Cemal Benim A., Gül F., et al. Pulsatile extracorporeal circulation during on-pump cardiac surgery enhances aortic wall shear stress. J Biomech. 2012 Jan 3; 45 (1): 156–63. Epub 2011 Oct 27.
