Novinky

Rekonstrukce sterna dlažkovou fixací

Mediánní sternotomie zůstává stále nejpoužívanějším přístupem k otevřeným operacím srdce. Aktuální technikou k uzavření rány je sutura drátěnými kličkami. Ty mohou vést k inadekvátní fixaci a sternální dehiscenci tlakem kličky, bakteriální kontaminací až k mediastinitidě. Cílem práce bylo určit, zda příčně založený fixační dlahový systém je efektivní léčbou pro postoperační rané komplikace spojené s dehiscencí sterna.

Pacienti s použitím tohoto systému byli sledování od roku 2004 do roku 2008 a rok poté.

Dehiscence sternotomie byla chirurgicky ošetřena, drátěné kličky odstraněny, byla provedena egalizace kostěné tkáně, vzorky tkání vyšetřeny na histologii a mikrobiologii. Snopce mm. pectorales odsunuty k ozřejmení žeber až k medioklavikulární čáře, byla opakována laváž. Čtyři titanové dlažky (Synthes Titanium Sternal Fixation System, Synthes CMF, West Chester, PA, USA) byly přiloženy příčně přes obě sternální poloviny ve výši druhého, třetího a čtvrtého žebra a většinou byla použita dlaha manubriální. Předepsaným postupem byly zavedeny fixační šrouby nejčastější délky 12 mm. Byl zaveden sací drén. Pooperačně rtg – hodnotí polohu dlahy sterna a vylučuje pneumotorax. ATB terapie do 6 týdnů.

Takto bylo ošetřeno 31 mužů a 9 žen, průměrný věk 69,7 roku, 70 % bylo CABG. Průměrný operační čas byl 122,5 minuty.

Všichni pacienti se zhojili. Bylo zaznamenáno 1 úmrtí na septický šok bez souvislosti s uzavřením sternotomie, endokarditis z infikované umělé srdeční chlopně.

Sternální dehiscence a infekce rány zůstávají závažnou komplikací. Sternální defekty vedou k paradoxním pohybům stěny hrudníku, což se nedá řešit jen svalovým flapem. Hrudní instabilitu je možno řešit jen příčnými dlahami, které přenesou tahovou sílu přes žebra na obě strany hrudníku. Dlahová stabilizace je dosažena šrouby bez vstupu do hloubi a tak se lze vyhnout poranění hlubokých struktur. Metodu lze užít i na reziduálních sternech při jeho ztrátách. Komplikací bylo málo, výskyt seromu v ráně souvisí spíše s deliberací svalu než s kovovým materiálem. Předoperační CT scan stanovil správnou délku šroubu. Pro prevenci infekce po reoperaci je nezbytné dokonalé debridement rány, výplach a agresivní ATB krytí. Autoři u všech pacientů dosáhli sternální stability, žádná dlaha se pooperačně neuvolnila ani nepraskla. Jen 2 pacienti si stěžovali na pooperační bolest. Jiní autoři udávají bolesti až v 50 % případů.

Počet sledovaných pacientů není velký, ale výsledky jsou slibné, metodou je zachováno sternum a stabilita stěny hrudní. Rizika jsou nevelká.

(nami)

Sternal plate fixation for sternal wound reconstruction: initial experience (Retrospective study) Hosam Fawzy et al., Division if Cardiovascular and Thoracic Surgery, University of Toronto, Toronto, Ontario, Canada Journal of Cardiothoracic Surgery 2011, 6: 63