Novinky

Role zánětu v recidivě fibrilace síní

Zvyšující se počet důkazů ukazuje zásadní roli zánětu v genezi a udržení fibrilace síní. Cílem současné studie bylo prozkoumat, zda je úspěch či selhání PVI (elektrická izolace plicních žil) u pacientů s atriální fibrilací (AF) spojen s přítomností zánětu před ablací.

Izolace plicních žil se stala efektivní terapií pro pacienty se symptomatickou, na léčbu refrakterní AF. Navzdory pokračujícímu zlepšování výsledků ablačních technik však zůstává rekurence arytmie běžným klinickým problémem. Vyskytuje se až u 25–50 % pacientů po PVI. Zánět je v tomto případě definován obecně známými klinickými parametry i běžnými zánětlivými markery, jako elevací hladiny CRP, leukocytů, fibrinogenu, interleukinu-6 a interleukinu-8.

U pacientů s fibrilací síní byly provedeny atriální biopsie a srovnány se zdravou populací. Výsledky podporují hypotézu, že trvající zánět může vést ke strukturální přestavbě síní a tím podpořit neustálé opakování atriální fibrilace.

Studie zahrnovala 72 pacientů s vysoce symptomatickou, refrakterní AF – buď paroxysmální (64 %), nebo perzistentní (36 %). Průměrná doba trvání arytmie byla 5,5 roku (± 2,9). Tito pacienti podstoupili úspěšnou elektrickou izolaci ipsilaterálních plicních žil. U těch s perzistentní AF byla navíc 6 týdnů před ablací provedena kardioverze antiarytmiky k udržení sinusového rytmu.

Ze studie byli vyloučeni pacienti s intrakardiálním trombem, průměrem levé síně > 55 mm, infarktem myokardu, srdeční operací v předešlých 3 měsících, selháním ledvin či jater, malignitami, autoimunitním onemocněním, krevní dyskrazií či nedávno prodělanou infekcí.

Po sledování trvajícím 12,5 měsíce (± 5,7) trval sinusový rytmus u 44 pacientů i bez antiarytmik. U 28 pacientů však došlo k rekurenci AF. U této skupiny byla zaznamenána vyšší frekvence výskytu hypertenze, vyšší BMI, vyšší hladina CRP a leukocytů, nižší ejekční frakce levé komory či větší enddiastolický průměr levé komory. Méně rekurencí bylo prokázáno i u pacientů léčených statiny.

Jako optimální parametry pro úspěšnou PVI se ukazuje hladina leukocytů nižší či rovná hodnotě 6,28 × 109/l, průměr levé síně 43 mm a BMI ≤ 25. Je jistě zapotřebí dalšího výzkumu ke specifikaci dalších faktorů pro úspěšnou ablaci. Dříve zmiňovaný efekt terapie glukokortikoidy, statiny, ACE inhibitory či antioxidanty se v této studii nepotvrdil.

(pes)

Zdroj: Europace 2009, 11 (2): 158–163, doi: 10.1093/europace/eun309