Novinky

Virtuální chirurgie při plánování operace po selhání korekce dle Fontana

Virtuální scénář operace může být vytvořen pomocí MRI. Tato metoda posloužila k přesné chirurgické korekci po selhání operace dle Fontana. Podle Dr. Vogela, vedoucího MRI z dětské nemocnice ve Philadelphii, může takto tým lékařů zhodnotit nejlepší volbu chirurgické korekce ještě před vlastním výkonem. Následnou operací pak může být dosaženo nejlepšího průtoku krve, ale krev může být také optimálně smíšena, tudíž může být dosaženo maximální energetické účinnosti myokardu.

Běžnou komplikací po Fontanově operaci je vytvoření unilaterálních plicních arteriovenózních malformací (PAVMs). K tomu došlo i u čtyřleté dívky, která původně podstoupila třífázovou operaci podle Fontana. Saturace v ascendentní aortě u ní poklesla na 72 %. Přítomnost PAVMs přitom ukazuje na abnormální hepatickou distribuci toku (hepatic flow distribution, HFD) do plic. Standardním paliativním řešením tohoto problému je reorientace totálního kavopulmonálního spojení (total cavopulmonary connection, TCPC) za účelem dosažení zlepšení HFD.

Lékaři vyvinuli metodu, jež umožňuje neinvazivně, pomocí MRI, kvantifikovat HFD a následně modelovat optimální TCPC reorientaci s výslednou stejnoměrnou distribucí hepatického toku do obou plic. 3D model anatomických poměrů byl vytvořen již dříve za spolupráce výzkumníků z Georgia Technology Institute, University of Minnesota a Children’s Hospital of Philadelphia. Následně byl vytvořen 4D model (3D + čas), jenž v konečném důsledku umožní zobrazit předoperačně HFD a tím identifikovat plíci ohroženou PAVMs.

Co je nejdůležitější, tato metoda umožňuje připravit předoperačně scénář výkonu, kterým bude nejpravděpodobněji dosaženo optimálního pooperačního výsledku. Takto se to podařilo i v případě čtyřleté pacientky, kdy na základě virtuálního plánování byl zvolen optimální postup. Pět měsíců po výkonu bylo u dané pacientky patrné celkové zlepšení klinického stavu a zlepšení saturace ze 72 % na 94 %, což ukazuje na úspěšnou regresi PAVMs.

Autoři konstatují, že tato metoda (virtuální plánování) může být aplikována i v předchozích stadiích korekce srdeční vady s cílem zabránění vývoji PAVMs.

Zdroj: J Am Coll Cardiol Img, 2009; 2: 1024–1030, doi: 10.1016/j.jcmg.2009.03.019 (jos)