Novinky
První pondělí po změně času ohrožuje vaše srdce
Když se spí o hodinu méně
Letní čas byl poprvé zaveden za první světové války v roce 1916, a to hned v řadě evropských zemí. Jako první zřejmě letní čas zavedlo Švédsko od 14. dubna 1916 do 30. září téhož roku, ale v dalších letech v něm už nepokračovalo. V Českých zemích poprvé platil mezi 30. dubnem a 1. říjnem 1916. Každoroční letní čas byl v Československu zaveden v roce 1979, kdy trval od března do září. V roce 1996 se pak ještě, v souladu s Evropskou unií, prodloužil ještě o měsíc až do října.Změna času o hodinu dopředu nebo dozadu mívá poměrně zásadní dopad na lidský organismus, kterému se během jedné hodiny zcela rozhodí půl roku nastavené biorytmy. To má dopad jak například na spánek, tak může letní čas ovlivnit i riziko vzniku infarktu.
Více na jaře, méně v létě
Letní čas dokáže výrazně promluvit do počtu případů infarktů v následujícím týdnu po změně. K takovým závěrům došli švédští lékaři. Zatímco na jaře, kdy se lidé musejí naučit vstávat o hodinu dříve, vzrůstá riziko vzniku infarktu až o 5 procent, na podzim se situace obrací. Kromě lidí si zřejmě rád pospí i infarkt myokardu, takže se v prvním listopadovém týdnu vyskytuje až o 5 procent méně případů srdeční slabosti než během celého roku.
První pondělí si dejte pozor
Nejvíc rizikovým dnem je pak podle lékařů první pondělí po změně času. Snoubí se v něm totiž jak stres ze začátku nového pracovního týdne a změna vstávacího režimu po víkendu, tak i frustrace z brzkého ranního vstávání. V průběhu týdne ale už naštěstí počet případů klesá, pravděpodobně v souladu s tím, jak si lidské tělo na změnu režimu postupně přivyká.Na podzim je však efekt o něco nižší. Pondělí po přechodu na letní čas je sice pro srdce nejlepším dnem, možnosti přispání si ale tělo přivyká daleko rychleji, a tak je i nárůst rizika na podzim daleko rychlejší.
(kam)
Zdroj: http://www.sciencedaily.com/releases/2008/10/081030075647.htm