Novinky

Změna času: riskujeme infarkt?

Změna letního a zimního času s sebou každé jaro a podzim přináší vlnu kontroverzí. Skoro všichni si stěžují na jarní nevyspání a naopak oceňují svoji podzimní „hodinu navíc“. Střídání času má své přesvědčené odpůrce, vznikají iniciativy, které si kladou za cíl jej zcela zrušit. Hlavními argumenty jsou především negativní zdravotními dopady střídajícího se času.

Historie času

Nadcházející zimní nebo také středoevropský čas je tím „správným“ časem daným příslušným časovým pásmem. K zavedení tzv. letního času došlo v evropských zemích v průběhu I. světové války v roce 1916. Důvody byly čistě ekonomické – úspora elektrické energie při lepším využití denního světla.

  Posuny o hodinu i déle tam i zpět procházely v průběhu 20. století různými změnami a národními úpravami. V našich podmínkách dochází k pravidelnému střídání od roku 1979, od roku 1996 se letní a zimní časy střídají v souladu s ostatními státy Evropské unie poslední neděli v říjnu a poslední neděli v březnu.

Chybějící hodinou k infarktu

Zdravotní stránce střídání času se věnovala studie amerických vědců publikovaná letos na jaře v časopise Open Heart. Z jejích závěrů prezentovaných i na sjezdu Americké kardiologické společnosti vyplývá, že jarní zkrácení času o hodinu s sebou přináší o 25 procent vyšší riziko infarktu myokardu v pondělí po změně. Na druhou stranu podzimní „hodina navíc“ snižuje riziko infarktu myokardu v úterý po změně o 21 procent.

  Míra rizika byla stanovena podle statistiky nemocničních příjmů v severoamerickém státu Michigan. Studie analyzovala příjmy před změnou času a po něm ve čtyřech po sobě následujících letech.

Pozor na pondělky

Málo známým faktem je obecně vyšší výskyt infarktu myokardu na počátku týdne. Pondělní rána s sebou obvykle přináší brzké vstávání a stres z počátku nového pracovního týdne. Riziko infarktu myokardu je v té době statisticky nejvyšší. Při jarním posunu času se k tomuto riziku přidává ještě o hodinu kratší spánek.

  Analýzou 42 tisíc nemocničních příjmů v Michiganu v letech 2010–2013 vědci zjistili, že za všechna pondělí před jarním posunem času přišlo do sledovaných zdravotnických zařízení 93 pacientů s infarktem myokardu. O týden později, po změně zimního času, to bylo 125 pacientů. V průměru to znamená, že každé pondělí tak přišlo do nemocnic ve státu Michigan 32 pacientů s infarktem myokardu. V pondělí po změně času jich dalších 8 přibylo. 

  Vztah mezi nedostatkem spánku a rizikem kardiovaskulárních chorob popsala již řada vědeckých prací. Dosud však nebylo zcela vysvětleno, proč mají cirkadiánní rytmy takový vliv na lidské zdraví. Americká studie ukazuje, že i malé náhlé zakolísání biorytmů může mít významné dopady.

  Změna, kterou se ručičky a digitální číslice všech hodin ve tři hodiny ráno pomyslně vrátí zpět na 2:00, připadá v roce 2014 na neděli 26. října. Nezapomeňte si tedy včas přeřídit své ukazatele času a užijte si svoji „hodinu k dobru“.

Zdroje:
www.zmenacasu.eu
www.foronlyonetime.eu
American College of Cardiology, news release, March 29, 2014
www.cardiosource.org/News-Media/Media-Center/News-Releases/2014/03/Sandhu-Daylight-Saving.aspx

(raf)