ICHS

Ischemická choroba srdeční je onemocnění, při kterém dochází k nedokrvení srdce. Příčinou je postižení věnčitých tepen, zásobujících srdeční sval.

Srdce tepe průměrně 70krát za minutu, bez přestávky celý život. Přitom spotřebovává množství kyslíku a energie. Jeho výživu i odvod odpadních látek obstarávají věnčité (koronární) tepny. Při onemocnění koronárních tepen dochází k jejich ucpávání a omezení přítoku krve do srdečního svalu. Podle místa uzávěru koronárních tepen jsou různě rozsáhlé oblasti srdce náhle bez výživy (trpí ischemií). V případě, že se nepodaří přítok krve rychle obnovit, mohou svalové buňky z nedostatku kyslíku a výživných látek a škodlivým působením vlastních zplodin zahynout. Vzniká místo s odumřelými buňkami (nekróza), rozvíjí se infarkt myokardu.

Skleróza nebo spazmus

Nejčastěji příčinou postižení věnčitých tepen je jejich kornatění (ateroskleróza). Postupně dochází k zužování jejich průsvitu, až se zcela uzavřou. Jindy může uzávěr tepny způsobit náhlé prasknutí tukového plátu nebo vytvoření krevní sraženiny. K nedokrvení srdce může dojít i při na první pohled zdravých tepnách. K jejich uzávěru stačí náhlé křečovité stažení (spazmus). Může jít i o kombinaci aterosklerózy a spazmu.

Infarkt v. angina pectoris

Angina pectoris je označení obtíží vznikajících při nedostatečném prokrvení srdečního svalu. Je jednou z forem ischemické choroby srdeční. Vzniká nejčastěji při námaze nebo rozčilení. Jejich následkem zrychlí srdce svoji činnost. K tomu potřebuje větší množství kyslíku a živin. V případě, že věnčité tepny nedokážou rychle reagovat a zvýšit průtok krve, projeví se nedokrvení srdečního svalu (ischemie). Po zklidnění nebo podání léků roztahujících tepny obtíže obvykle rychle mizí. Mezi typickými projevy anginy pectoris dominuje bolest na hrudi vznikající při námaze.

Infarkt myokardu je následek déletrvajícího nedokrvení části srdce. Označuje se tak odumření části srdečního svalu vzniklé jako následek úplného přerušení přívodu krve vyživujícího konkrétní oblast srdce. Typicky se projevuje bolestí na hrudi, úzkostí a pocením.

Jak se projevuje

Charakteristickým příznakem nedokrvení srdečního svalu je bolest na hrudi. Obtíže mají charakter pálení, tlaku nebo svíravého pocitu na hrudi. Bolesti přitom mohou vyzařovat i do ramen, paží, krku, dolní čelisti nebo do zad.

Záchvat anginy pectoris může vzniknout:

• při fyzické námaze,
• při emocionálním rozrušení (hněvu),
• při pohlavním styku,
• při pobytu v chladu, zejména na větru,
• po jídle.

K bolestem se může přidat pocit nedostatečného dechu a úzkost. Po uklidnění nebo přechodu do tepla většinou obtíže samy odezní. Všechno se vrátí k normálu a nic nenasvědčuje onemocnění srdce. Neztišitelná nebo déletrvající bolest vzbuzuje podezření na srdeční infarkt. Ten navíc může provázet pocení, nevolnost nebo zvracení a strach ze smrti.

Takové projevy jsou pro srdeční infarkt typické. Vedle nich se ale může projevit celá řada dalších příznaků, které snadno zmatou. Není neobvyklé, když si nemocný s těžkým infarktem stěžuje jen na „malou slabost“ a dokáže se sám dopravit do nemocnice. Jindy mohou být bolesti při infarktu zaměněny za obyčejné pálení žáhy nebo obtíže „od páteře“. V některých případech může nedokrvení srdečního svalu i jeho infarkt probíhat i zcela skrytě (němá ischemie). Na proběhlou příhodu upozorní až EKG vyšetření.

Jak se léčí...

Léčba anginy pectoris má dva hlavní účely. Prvním je zlepšit kvalitu života nemocného, tedy odstranit obtíže. Druhým je snížit riziko rozvoje vážnější ischemie srdečního svalu a vzniku infarktu myokardu.

Cílem je:

• odstranění obtíží,
• zastavení nebo zpomalení postupu aterosklerózy ovlivněním rizikových faktorů,
• snížení rizika vzniku krevních sraženin,
• roztažení nebo přemostění zúžených tepen,
• prevence komplikací ICHS.

Změna životního stylu

Další vyhlídky nemocného výrazně zlepší vynechání kouření a změna stravovacích návyků. Důležitá je i řádná léčba vysokého krevního tlaku, nadměrné hladiny cholesterolu a cukrovky. Tato opatření vedou ke zpomalení postupu kornatění tepen.

Medikamenty

Na průtok krve srdcem mají přímý vliv léky ze skupiny nitrátů, blokátorů kalciových kanálů a tzv. beta-blokátorů. Nitráty se často používají ve formě sprejů aplikovaných v případě potřeby pod jazyk. Kromě toho je lze užívat i ve formě pilulek. Snižují napětí koronárních cév a roztahují je. Podobně působí i blokátory kalciových kanálů. Beta-blokátory zpomalují srdeční frekvenci a snižují metabolické nároky srdečního svalu. Kromě těchto léků mohou k prevenci uzávěru koronárních tepen přispět i léky snižující krevní srážlivost. Nejpoužívanějším je v tomto ohledu obyčejný aspirin.

Koronární angioplastika

Zúžené koronární tepny lze v některých případech ošetřit přímo v průběhu koronarografie, mechanicky pomocí speciálního katétru s balonkem. Ten je při příhodném nálezu zaveden do místa zúžení a nafouknut. Tím dojde k roztažení věnčité tepny. Do ošetřeného místa se poté aplikuje výztuha v podobě koronárního stentu. Jejím účelem je zabránit následnému uzávěru ošetřené tepny.

Chirurgická léčba

K obnovení průtoku věnčitými tepnami slouží kardiochirurgický výkon – koronární by-pass. Srdeční chirurg při něm pomocí žíly z nohy nebo tepny z hrudníku přemostí ucpaný úsek tepny.

Následky

Onemocnění srdce a cév jsou nejčastější příčinou úmrtí v dospělém věku. Celá čtvrtina nemocných s infarktem myokardu umírá ještě předtím, než se dostane do nemocnice. Ani v případě, že se to včas podaří, není úplně vyhráno. Mezi život ohrožující komplikace infarktu patří:

• mozková příhoda,
• srdeční selhání,
• nepravidelnosti srdečního rytmu,
• vznik srdeční výduti (aneuryzmatu).

V případě přečkání akutního infarktu a rychlého a úspěšného zprůchodnění tepen ale existuje i reálná šance na uzdravení. Následuje rehabilitace, pravidelné sledování kardiologem a doporučení na zásadní změnu dosavadního životního stylu.